Čekali jste, že to bude až takhle těžké utkání?

V Kopřivnici jsme prohráli, měli jsme jí co vracet. Od začátku to nebylo lehké. Jsme rádi, že jsme to nakonec urvali, i když s odřenýma ušima. Není třeba si nic nalhávat. Vítězství je dobré, ale výkon slabý. Dneska nám to nesedlo. Nevím, co k tomu říct víc. Ani ten konec jsme nezvládli, klepali jsme se.

 

Neřekli jste si při vedení 26:22, že už je hotovo?
Možná jsme to měli v hlavách, že už nezabojujou. Je to ponaučení pro příště, i doma musíme hrát až do konce. Mě to mrzí i kvůli lidem, dva měsíce jsme nehráli doma a teď jsme nepředvedli výkon, kterým bychom se chtěli prezentovat.
 

Nemůže to být i tím, že vám styl Kopřivnice nesedí?
Je potřeba přiznat, že oni se příchodem nového trenéra (Lubomír Veřmiřovský) zvedli. Mají specifickou obranu, nebrání hráče, ale prostor. Hodně se vysouvají, jsou agresivní. To nám zpočátku dělalo problémy. Až ve druhé půli jsme jejich defenzivu dokázali nějakými kombinacemi přehrát.

 

V útoku hodně drželi míč, tlačili se až na brankoviště, často dohrávali do pivota. Je to hodně nepříjemné?
Dneska hráli trošku jinak než jindy, kdy to jejich mladí kluci rychle tahají dopředu. Jsou schopní rozjet signál a rychle ho zakončit. Možná nás to změnou dneska trošku utahali, ale nemůžeme se přizpůsobit soupeři. Musíme umět zareagovat.

 

Zubří zaváhalo ve Strakonicích, takže jste mu v tabulce odskočili. To potěší, ne?
To jo, ale my se musíme koukat hlavně na sebe. A takové zápasy se nemůžou opakovat, zvlášť ne doma. Musíme dnešek hodit za hlavu, zvednout se a přiblížit se k výkonu v poháru, protože tam už se to blížilo našim představám. Tak bychom se chtěli prezentovat ve zbytku sezony.

 

Vy jste nebyl v zahajovací sestavě, naskočil jste až v průběhu zápasu. To bylo dohodnuté předem?
My jsme měli s Filipem Herajtem v týdnu před zápasem lyžařský kurz se školou. Byli jsme jenom na pátečním tréninku, takže příprava směřovala spíš k tomu, že nebudu hrát od začátku.